Kostel svaté Anny se nachází asi 2 km severozápadně od Plané u Mariánských Lázní směrem na Kyjov. Je významným poutním místem v západních Čechách a kulturní památkou ČR. Stojí na pozemku patřícímu Římskokatolické farnosti Planá u Mariánských Lázní na kopci nad východním břehem Anenského rybníka.
Přesný rok stavby kostela není znám, ale podle pověsti zde nechal rytíř Bohuš z Plané již v 9. století postavit kapli. Historické zdroje v každém případě zmiňují kostel před více než 1000 lety. Od 13. století byly zaznamenány poutě k zázračnému obrazu a fontáně sv. Anny.
Po úplném vyhoření kostela v roce 1721 se podařilo zachránit pouze obrazy a sochy. S finanční podporou hraběnky Terezie Sinzendorfové byl kostel za pět let přestavěn v současné podobě. Velkolepá barokní stavba s freskami plánského malíře Wenzela Schmidta byla vysvěcena 23. července 1726 po slavnostním průvodu. V té době již měl kostel varhany a tři zvony. Uprostřed hlavního oltáře je obrázek milosti, na kterém Marie podává dítě Ježíše do otevřené náruče své matky Anny. Poutní socha sv. Anny měří 160 cm.
Kruhový kopulový obrázek se dvěma protilehlými obrazy Wenzela Schmidta ukazuje různé vozy. Podle legendy nedokázalo na horu ke kostelu vytáhnout sochu Matky Boží ani šest silných koní. Přeprava byla úspěšná, až když bylo před vozem zapřaženo spřežení koně a vola.
Zázračné sousoší svaté Matky Anny, Panny Marie a Dítěte Ježíše bylo na hlavní oltář umístěno někdy během 15. století. Během reformace byly oltáře zničeny, mnoho uměleckých děl bylo ukradeno a sochy byly vystaveny povětrnostním vlivům v kůlně. „Zbožný sedlák Becher z Výškova chtěl krásné sochy zachránit a naložil je na svůj vůz tažený šesti koňmi. Vůz však bylo možné táhnout jen s obtížemi, protože náklad byl velmi těžký. Odvezené sochy však zemědělcům přinesly smutek, hospodářství upadalo a dluhy rostly. Sedlák se proto rozhodl sochy vrátit zpět. Zbyl mu jen bílý kůň a velký vůl. Tato dvě zvířata však s lehkostí táhla vozy se sochou až ke svaté Anně.“
V době největšího rozkvětu poutí například v roce 1740 přijalo svaté přijímání 4200 věřících. Studánka svaté Anny na severním úpatí kopce byla velmi atraktivní pro své léčivé účinky. Kvůli reformám císaře Josefa II. se poslední pouť konala v roce 1783. V roce 1831 zničil věž kostela úder blesku, který ji znetvořil dodnes. V první polovině 19. století pak proběhly stavební úpravy střechy.
V 19. století byl kostel využíván jako kaple zámeckého panstva. Před západním portálem je rodinná krypta hrabat Nostitz-Rienecků ze začátku 20. století.
V letech 1921-1922 byl pod kostelem postaven klášter řádu redemptoristů. Po druhé světové válce byl využíván pro vojenské účely a od roku 1950 slouží jako nemocnice a domov důchodců.
V roce 1953 si vysídlení sudetští Němci postavili kapli sv. Anny na památku poutního kostela u Mähringu v Horní Falci, který byl v roce 1967 rozšířen na kostel.
Poutě ke svaté Anně se brzy obnovily a pokračovaly až do roku 1949. Od roku 1964 se opět sloužily příležitostné bohoslužby. Po pádu železné opony se život vrátil s první velkou poutí 26. července 1990.